Šimkent je konečně město, které působí jako město, a ne jenom jako nějaká osada uprostřed pouště. Ulice jsou lemovány zelení, chodníky nejsou z půlky zaváté pískem, jsou zde obchodní domy a celá atmosféra je taková živější.
Oblast Šimkentu byla významnou křižovatkou Hedvábných stezek mířících zde z okolních významných měst jako je Almata či Biškek. Nicméně původní osídlení této oblasti nabylo situováno stejně jako dnes, a tedy těch málo historických pozůstatků se nachází mimo město.
Ubytování v Šimkentu bylo asi nejlepší, které jsem po cestě zatím zažil. Stálo úplně stejně, jako ten otřesný hotel v Aktau, ale absolutně se s ním nedalo srovnávat. Byl to hotel na úrovni, pokoj byl sice malý, ale vybavený do nejmenších detailů, čistý, a dokonce byla v ceně i snídaně, která taky stála za to. Kéž by bylo takových míst více i v ostatních městech.
Ve městě jsem klasicky navštívil parky a památníky, které jsou mnohem rozsáhlejší než v předchozích městech. Uvědomil jsem si, v jaké úctě tu mají hrdiny druhé světové války, protože v každém městě, i té největší díře, mají památník s věčným ohněm jim věnovaný. Památníky jsou samozřejmě ještě z dob minulých, ale Kazaši je nenechají chátrat a stále se o ně dobře starají. Šimkentský památník je opravdu rozlehlý a mimo druhou světovou válku obsahuje i pomníky vojákům v Afghánistánu a dalším, kolem kterých je na podstavcích vystavena dobová vojenská technika.
V ulicích jsem potkal několik lidí, kteří se mě ptali odkud jsem. Československo vždycky fungovalo. Zdá se, že první asociace s Československem, která Kazachy napadne, je “Praha“ a “Gustáv Husák“.
Taxíkem jsem se nechal přiblížit k tak zvanému dendroparku na severu města. Taxikář byl poměrně komunikativní a celou cestu mi nabízel trávu, říkal jsem si, že podle toho, kolik ten taxík stál (objednali mi ho z hotelu) to bude asi v ceně, ale stejně jsem si nedal. Dendropark je rozlehlá oblast silně připomínající náš Bělák, kde jsou sem tam krátké aleje s popisnými cedulemi informujícími o konkrétním stromě. V této oblasti také leží zoologická zahrada, které jsem se však nakonec vyhnul a raději šel bloudit ulicemi města.
Večer jsem se stavil na večeři do uzbecké restaurace nedaleko mého hotelu, odkud jsem si následně vyzvedl svůj batoh a taxíkem z aplikace se nechal odvézt na nádraží.
Šimkent je relativně hezké město, což odpovídá jeho významu a velikosti. Široké ulice mají takový čínský nádech s tím rozdílem, že vás tu nezabije první auto při přecházení silnice. Je tady hezky.