Cesta na této trati proběhla bez nejmenších obtíží. Užíval jsem si pohodlí horního lůžka v klasickém čínském vagonu s dostatkem prostoru a přísunem klimatizovaného vzduchu. Vagon šuměl směsí hlasů bavících se cestujících, křupáním slunečnicových semínek a tichým klapotem kol, při kterém jsem si užíval pohled na pustou hornatou krajinu nasvícenou oranžovým zapadajícím sluncem.
Do Duhuangu jsme dorazili s přesností čínským drahám vlastní a já mohl započít další den dobrodružství.